Na kole z Turnova do Prahy

V neděli, dne 3. 9. 2023, vyrazila trojice IT Martinů, tedy chlapáků, co se živí o oboru IT, na kolech z Turnova podél řeky Jizery do Prahy. Trasa byla parádní. Kde zpevněné asfaltové cesty přecházely na polní cesty či přímo na úzké pěšinky, tam to neházelo, nedrkotalo - prostě se jelo výtečně! Kilometry naskakovaly rychle a vytrvale. Sice to občas bylo do kopce, ale to jsme nahoře vždy nějak rozdýchali. Počasí bylo fantastické a denní teploty kolem 20°C cyklistu nenechalo zpotit jako prase a přitom nikomu nebyla zima. Při výběru jídla jsme měli štěstí na domácí kuchyni, takže jsme pak vnitřně nebojovali s přetučnělou klobásou z fast foodu jako na výletu z Kolína do Prahy. Náš nedělní výlet jakoby prostě neměl žádnou chybu! A přesto…

Martin z Fotuny s námi jel podruhé. Prvně přišel pozdě a odjezd vlaku stihl tak říkajíc naknap, tedy na poslední chvíli. Tentokrát upgradoval, tedy povýšil a dobíhal do vlaku v posledních 10ti vteřinách před odjezdem! Byly to nervy ho vyhlížet na peróně. Tím Martin drží prvenství v pozdním příchodu. Aby toho nebylo málo, tak přišel na lačno, protože ve spěchu nestihl snídani. Měl ji sice nachystanou, ale nestihl. Dokonce měl nachystáno i jídlo na cestu. To ale nestačil pobrat. Díky tomu nám protáhl výlet o nejméně 2 kilometry zajížďkou v Turnově do Lídlu pro snídani.

Turnovský Lídl, tedy prodejna s potravinami pro náročné, byl klíčovým místem, kde jsme s druhým členem týmu, Martinem z Tesca, pronikli do problematiky huštění kola vzduchem. Martin si pořídil pumpičku na kolo a rozhodl se ji použít. Když mu zadní kolo kleslo na ráfek a ventilkem unikl poslední vzduch v kole, stala se situace napínavou. Stálo nás to dvě IT hlavy, než jsme přišli na to, co všechno v univerzální pumpičce rozšroubovat, obrátit a nastavit, než se znovu začal do kola hustit vzduch. Krásné!

Jednou z nejtrvanlivějších pozoruhodností našeho cyklotýmu je sporá vybavenost kol některých našich členů. Blatníky například má jen mé kolo. A nevypadá to ani, že by si je někdo další chtěl pořídit.

“Já v dešti nejezdím, blatníky proto nepotřebuji,” prohlásil sebevědomě Martin z Tesca. Protože po dešti bývá nejen mokro, ale i pěkně blátivo, nemohl jsem s ním souhlasit. Zvláště pak, když byl od bláta kropenatý jako slepičí vejce! Kličkoval sice mezi loužemi jako posledně Martin z Fortuny na cestě z Kolína do Prahy, ale kličkoval marně. Jestli bych si raději nekoupil blatníky.

Závěrerm musím vyzvednout fyzickou zdatnost obou kamarádů Martinů. Ta byla přínosem nejen při dlouhé a docela svižné jízdě, ale i morální oporou v okamžicích, kdy jsme se protloukali pěšky rozblácenou lesní cestou plnou popadaných stromů kousek za Mladou Boleslaví, přes které bylo třeba kola přenášet. Martin z Tesca mi to dával sežrat, jakobych tu cestu stavěl já. Je přísný a má smysl pro detail. Martin z Fortuny jezdí pro Wolta, což je rozvážková služba v Praze, a bylo nepřehlédnutelné, že je v sedle svého kola velmi dobře zabydlen. Martin z Tesca zase fandí pravidelnému běhání a také si s dlouhou jízdou z Turnova do Prahy hravě poradil. Já, oslaben nedávnou nemocí, sice také zdárně dorazil do cíle, ale musím přiznat, že mnoho rezerv mi v tu chvíli nezbývalo. 

Cyklistcký výlet z Turnova do Prahy podél řeky Jizery se nám líbil. V mém osobním hodnocení se umístil na druhém místě hned za cestou z Ústí do Prahy a díky sjízdnějším stezičkám před drkotavou cestu z Kolína do Prahy. Shodli jsme se, že bychom měli vyrazit na nějaký takový výlet zase!