Poslední lekce atletiky

Atletika, jak se říká, je královna všech sportů. Je to asi  proto, že zahrnuje nejrůznější cvičení a aktivity, při kterých si cvičenec osvojí spoustu cvičebních návyků a vůbec se má v rámci toho pohybu hodně dobře, rozvíjí tělo i ducha  a tak podobně. Já, už po rozcvičce, dospěl k závěru, že takových tréninků by se měla kancelářská krysa jako já účastnit buď pravidelně, nebo vůbec. Zatímco Marťovi něco nešlo ještě, mně to nešlo už!

Pro upřímné, radostné a kulaťoučké oči ratolestí byli připraveni cvičící rodiče udělat mnohé. Nefalšovanou podváděčku jedna z maminek málem zaplatila životem, protože mi uzmula ve hře, kde se běhalo pro pexeso, obrázek slona a vrátila ho do hry až když si našla toho svého nějakého paviána, či co to bylo. To se nesmí. Držet herní karty určené pro jiné hráče je jasná podváděčka! Jeden by vraždil. Ve hře dvojic nás to s Marťou děsně zdrželo a prvenství nám dalo pápá. Skončili jsme jako řadoví nekňubové, kteří nikdy nic nevyhráli. Špatně jsem tu lekci atletiky pro rodiče s dětmi nesl, to vám řeknu. Marťa naopak hořel nadšením z toho, že má na tréninku s sebou tátu. Dodnes piluji cviky, které mi nešly jako například překážkový sed, kolébka, kde jsem nedosáhl na vlastní nohu a další. Nelepší se to, ale nepolevuji. Co kdyby se šlo na poslední lekci atletiky zase!