ASKOSeals - Páni kluci na kole z Kolína

V sobotu, dne 1. 7. 2023, vyrazila legendární parta ASKO Seals, přesněji řečeno to, co z ní zbylo a přišlo na místo srazu, na dobrodružnou cyklistickou vyjížďku z Kolína do Prahy podél řeky Labe. Inspirací bylo podobné dobrodružství uspořádané loni. Oproti loňsku nás jelo méně, trasa vedla ze značné části po polních a lesních nezpevněných cestách, takže to házelo a drkotalo. Ze všech myslitelných útrap nás stihla pouze jediná a to, že foukalo do protisměru. Jinak neměl výlet, jak jsme se všichni shodli, žádnou chybu!

Jelo se výborně. Kličkovali jsme slunečným prázdninovým dnem uprostřed bujných lesních porostů kolem řeky Labe ve směru na Prahu, po úhledných chodníčcích či silničkách v ústraní, mimo rušného silničního provozu, kudy nás naváděla cyklistická trasa A2. Předháněli jsme se s loděmi na Labi, které pluly naším směrem a měly páru a trošku přiložily do kotle, jak se říká, aby jim to frčelo. Každý z nás, kdo si chtěl parádně zajezdit na kole, si ten den přišel na své. Zastavovali jsme u kde jaké hospůdky a restaurace na občerstvení a futrovali nejrůznější dobroty, jako například domácí zmrzlinu či pečeného pstruha. Mňam! U Čelákovic jsme skočili na pláž jezera Mezi mosty a zaplavčili s místními v chladivých vlnách. Opodál koupala koňařka bílého koně. Byl pěkný a asi i drahý, protože hubené koňařce nezbylo na pořádné plavky a plavila to zvíře nahoře bez. Absence horního dílu jejích plavek vyhnal sobotní výpravu vysoko nahoru v žebříčku našeho hodnocení…

Nástup na dobrodružnou výpravu byl výmluvný. TescoMartin proběhal noc na záchod. Následně nesebral dostatek odvahy vyrazit na kolo, aby to náhodou nemělo pokračování. Takže nepřišel vůbec. Na místě srazu jsem se sešel jen já sám. FortunaMartina a Jorgeho (čti chor-cheho) jsem potkal až ve vlaku, když těsně před jeho odjezdem naskakovali. Bylo by lepší přijít včas, ale to, holt, není styl těchto dvou dobrodruhů.

 Jorge je pozdním příchodům nebývale věrný. Vlak na poslední chvíli dobíhal už loni. Tenkrát sliboval, že nejenže příště nepřijde pozdě, ale dokonce vybaví své kolo praktickými doplňky jako jsou blatníky, pumpička a lepení, jak viděl u ostatních zkušenějších jezdců našeho týmu. Až na jednu výjimku zůstalo jen u slibů. Jorge si totiž koupil parádní zvonek. Modrý! Při jízdě mezi loužemi, které u Kolína zbyly po vydatném děšti, to nebyla žádná hitparáda. Stříkající bláto zvonkem nezastavíš. Jorge byl za chvíli kropenatý jako vejce! 

Jorge je hlava pomazaná, má Filipa, tedy, že mu to pálí a cestovní útrapy zahlazoval všemi dostupnými prostředky. U přívozu například vytáhl jakýsi bílý krém. Původně jsem myslel, že to má na opalování, ale když se jím tento snědý človíček původem z Quatemaly, tedy dost opálený tvor, obílil, dospěl jsem k závěru, že krém používá jako kamufláž. Zahladil tím nejen tečky od bláta, ale dost dobře ze sebe udělal Bělocha!

Co se Jorgemu nedá upřít, pak je to jeho schopnost vyrazit dech. Loni jel Jorge na naši cyklistickou výpravu s batohem velikým jako kráva. Měl tam sbalenu půlku galaxie a klátil se s tím na kole jako bankovní lupič s pytlem plným prachů ve zběsilém úprku. Tentokrát jel s batůžkem tak malým, že by se tam snad nevešla ani svačina. Přesto z tohoto batůžku Jorge v nejméně očekávané chvíli vytáhl litrovou lahev oleje na kolo ve spreji, aby mi ho půjčil, když mě zlobila přehazovačka. S FortunaMartinem jsme šli do kolen v hlubokém úžasu. Se zatajeným dechem jsme zkoušeli uhodnout, co dalšího by mohl Jorge v tom svém malém batůžku mít? Osobně jsem usoudil, že jeho batůžek je bezedný, vejde se do něj cokoliv a Jorge je jako postava z filmového příběhu Jumanji 2. Ta nosila batoh, ze kterého se dalo výtáhnout cokoliv, na co člověk pomyslel, bez ohledu na velikost předmětu či batohu. Jinými slovy, dal se z batohu vytáhnout třeba tank. To musel být případ i našeho Jorgeho, protože jeho litrová lahev oleje ve spreji hraničila s možností, že by se do jeho batůžku vešla! Na tomto místě musím Jorgemu poděkovat za olej. Sice nepomohl mé přehazovačce a kolo mám dnes už na opravě, ale rozhodně se zážitek s bezedným batohem zapsal do historie našich výprav a dobrodružství.

FortunaMartin je velmi obezřetný dobrodruh. Dává pozor, aby se nikde moc do paměti nezapsal a zůstal s čistým štítem. Kromě baterek, které valil na tu zdivočelou koňařku plavící koně ve vlnách jezera Mezi mosty, když se na ni díval, div mu oči nevypadly z důlků, byl emočně zdrženlivý a v komunikaci střídmý. Jako sportovec a silák si neodpustil sjet z lesní cesty na dětské hřiště, kde si udělal pár rychlých shybů na hrazdě, aniž by slezl z kola. Tedy shyboval i s kolem! Na hřišti byly dvě malé holky s maminkou. My událost přešli s pochopením, děvčatům spadla brada. Pak ještě děsně moc kličkoval při jízdě lesním porostem. Když jsme chtěli přijít záhadě na kloub říkal, že tak nedává šanci klíšťatům naskočit. To je jasný důkaz toho, že co člen naší výpravy, to myslitel!

Sobotní výlet na kolech jsme si moc pochvalovali a slíbili si, že podnikneme další. Tipuji, že všichni přijdou zase pozdě a  budou do vlaku naskakovat až za jízdy.