14. 02. 2023 | JenomSklouzl a ChtělHnedUmět, náš druhorozený klouček Páááťa (3+ roku), lyžoval jako o duši. Byl nebezpečný všemu a všem, tedy lidem kolem a horám jako celku!
Páááťa, stejně jako jeho starší bráška Marťa ( 6+ roku), patří do skupiny savců, kterým naskakuje na krku žíla o síle námořnického lana rozčilením nad tím, když jim něco nejde. Ne jinak tomu bylo krátce poté, co Páááťa nastoupil poprvé v životě s lyžemi na svah. Stál na nich s jistotou sázky na úplně nejistý výsledek. V pádech a kotrmelcích se hrnul k tomu, že pojede na vleku nahoru na kopec. Nedal si to vymluvit. Hory žasly!
Vlek představovalo dlouhé lano, které obíhalo po ose konstrukčně dost složitého zařízení. Páááťa se na něj zavěsil jako vosa na bonbón. To je jako, že se člověk zachytí a dál už je úplně jedno, co se děje. Páááťa bojoval s rovnováhou, kluzkým sněhem, slabými ručičkami, které se lana nedokázaly spolehlivě držet. Já mu kryl záda a odháněl dotěrného vlekaře. Byl jako moucha masařka bojující o zapomenutý flák hnijícího masa a nenechal si vymluvit, že na vlek nepatříme. V poslední vteřině jeho života ho zachránil druhý vlekař, který mu potvrdil, že nám cvičnou jízdu na vleku povolil. Páááťa na vleku ujel dva metry, křápl do sněhu a bylo vymalováno. Tím pro letošní sezónu ukončil svou lyžařskou sezónu, sekl s lyžemi a už s námi na téma zimní radovánky na lyžích nechtěl mluvit.