15. 10. 2022 | Už nějaký ten pátek jsem snil o cyklistické vyjížďce kolem Baťova kanálu. Bylo mi dopřáno a ještě jsem dostal něco navíc na památku, že jsem si to za rámeček nedal!
Cestování na kole po asfaltkách kolem Baťova kanálu na Jižní Moravě je kráně splněný sen každého cyklisty. Zvláště, když vám vyjde počasí. To mně počasí vycházelo až do čtvrté odpolední. Pak se nebe nějak zašmodrchalo a tak se na ten jihomoravský kraj rozhněvalo, až se na to ani dívat nedalo. Z proudů deště se dělaly provazy, lana a nakonec to byl čachec, že by jeden nevěřil. Já pak, až přestalo pršet, cestou domů zvědavě odbočil na jednu polní cestu a to byl konec.
Nejhorší je, když máte v nohou dynamit a jen tak vás něco nezastaví. Prostě jsem tu polní cestu chtěl projet. Chyba! Kolo se mi na promáčené cestě polem za Rohatcem zmítalo pod nohama jako splašené prase. Kličkovalo a cákalo na všechny strany změť lepivého jílového bláta, jakobychom už ani kamarádi nebyli. Jak jsem ztratil rychlost, začalo se mi bahno sáčkovat do všech otvorů a škvír na kole, až mi kolo proměnilo v kus čehosi, co vážilo jako půlka slona a pramálo připomínalo kolo, co by na něj člověk chutě sedl. Oškrabat se to jen tak nedalo, tak jsem to šoupl do káry a odvezl domů do Prahy, kde jsme se na to druhý den vrhli tři, abychom kolo očistili. A protože to jen tak očistit nešlo, měl jsem dost času vyprávět našim z bláta užaslým klukům, jak jsem si to sviště na kole podél Baťova kanálu.