28. 11. 2021 | ChrabřeDěl a RádNámSdělil, náš druhorozený syn Páááťa (2+ roku), rád komunikuje. Silou slova mění dějiny rodu, činnosti lidí a sem tam pustí také nějakou tu informaci.
“Udělal ne,” ubezpečil Páááťa v odpovědi. Myslel tím, že dotazované neudělal. Slova mu jdou. Slovosled má pořád nakočku. Procesní sled, tedy jak se vše událo, má ale zmáknutý. Když to neudělal on, pak jeho starší bráška Marťa (5+ roku). Jsou-li pochyby a Páááťa vidí, že s obviněním Marti nepochodil, dokáže to hodit klidně i na tátu. Vůbec nebere v potaz, že táta je ten, kdo se ptá!
Páááťa dává ve větách zápor až úplně nakonec. Posluchač na dotaz: “Páááťo, máš mě rád?” prožije v odpovědi hned několik protichůdných situací.
“Mám rád…,” sdělí Páááťa v očekávané reakci. Posluchač se zalévá blahem největším, že ho někdo má rád. Když tu ale přijde konec věty: “...ne.” Páááťa se na vás podívá upřeným pohledem spokojen, že vyjádřil, co chtěl, zcela nevěda, co tím způsobil. Posluchač upadá do skepse, zármutku ba i zloby, že vesměs bez provinění padl až na úplně existenční dno, kde ho nemá rád už ani ten Páááťa. Tak tak umí zapůsobit Páááťovy řečnické zápory.