25. 10. 2021 | Mudrlant a ŘekCoNeřek, náš prvosyn Marťa (5+ roku), začal počítat. A počítal a počítal, až jeden žasl, kam to až dopočítal.
“Jedna, dvě, tři…,” začal Marťa, když se rozhoupával na houpačce. Myslel jsem si, že až se pořádně rozhoupe, že toho nechá. Když byl Marťa u čísla padesát tři a šel dál, už jsem si to nemyslel. Marťa dál trpělivě počítal a vyslovoval čísla vyšší a vyšší. A přitom se houpal!
“Padesát devět, padesát…,” zaváhal. Padesát deset se nenosí. Chtělo to číslovku něco jako šedesát. Marťa byl za nápovědu vděčný a hned se chytl a pokračoval v počítání. Do stovky mne to bavilo. Nad sto už to zavánělo nekonečností. U sto dvanácti jsem pociťoval stav něco jako vyčerpání. Marťa nikoliv. Je to prostě počítadlo!