Pirát silnic má nový stroj

Začínal na traktůrku. Byl to obyčejný klouček v obyčejném plastovém vehiklu, se kterým dokázal objet dva a více obytných bloků v naší satelitní čtvrti. Opíral se do pedálů co mohl a přestože často na stroji vypouštěl doslova duši, aby udržel krok se zbytkem výpravy na procházce po okolí, na svůj pomalý traktůrek nedal dopustit. Ještě dnes se pochichtávám, když to vidím před očima, jak mu lítala kolena až k uším, jak se snažil dohonit mladšího brášku Páááťu (2+ roku) na motorce. Pro pomalý trakač byl moped zcela nedostižným. Jak kvůli tomu Marťa trpěl, řval, lkál a bědoval. Špatně se mu přijímalo, že ho někdo předhonil a předjel.

Nedávno přišel zlom. Marťa dostal šlapa-káru. Už od pohledu je to stroj nápadně moderní konstrukce a nebezpečně závodních tvarů. Jeho nový majitel, provozovatel a jezdec v jedné osobě, tedy Marťa, se ve stroji hned našel. Fantastické zpřevodování hnacího ústrojí, nízký valivý odpor kol a zápal pro radost z rychlé jízdy činí Marťu jedoucího na káře nedostižným! V rozjezdech na delší vzdálenosti se na něj dotahuje pouze nejrychlejší běžec rodu, ovšem to si vždycky máknu. Svižný mopedista Páááťa zůstává zcela bez šance. Ovšem Páááťa nějaké to prvenství vůbec neřeší a těší se radosti z jízdy vesměs na čemkoliv. Přestože Marťa vystupuje na vozítku značně sebejistě, pokorně a bratrsky umí pustit mladšího brášku Páááťu za volant a nechat mu pocítit jaké to je, když má pirát silnic nový stroj.