Až do konce vyprávění

“To ale, ale vůbec nevím,” ubezpečil posluchače Marťa v okamžiku, kdy se zdálo, že není prostor pro jinou, než správnou odpověď. Zrušil tím nárok na další pokračování debaty o tématu, či jeho vysvětlení, s precizností státního úředníka rozhodnutého zamítnout žádanku na byt.

Jindy Marťa hýří přehršlí slov, vysvětlováním a množstvím příběhů. Nedávno mi například vyrazil dech tím, že se mi usadil s knížkou na kolenou a vyzval mne k soustředění, neboť se mi rozhodl knihu přečíst! Tak na to jsem byl fakt zvědavý, protože Marťa ještě nerozezná písmeno a od písmene b a naopak. O to větší bylo mé překvapení, když Marťa knihu otevřel a spustil tak souvislé vyprávění, že jsem myslel, že to fakt čte! Když jsem zvědavě nahlédl do knihy, ze které Marťa četl, nebyla v ní jediná litera (písmenko)! Namísto nahuštěných písmenek a úhledného uskupení odstavců byla kniha plná obrázků. Jejich svévolně vytvořeným a uspořádaným popisem Marťa utvořil souvislý příběh a posluchač se zatajeným dechem, zvědavý jako to dopadne, ani nedutal až do samého konce vyprávění.