Všechny zuby z huby

Chystali jsme se ke spánku. Kluci dokončovali svůj denní režim v koupelně, kde se myli. Najednou se přiřítil Páááťa, rozjařený jako Indián před slavnostním rituálem, rukama mával nad hlavou, oděn byl v rouše Adamově, tedy neměl na sobě nic a v puse cosi, co vypadalo jako zakousnutá hrdlička - samice od holuba. Páááťovy oči čertovsky žhnuly. Z toho se dalo usoudit, že se vesměs nic neděje a že nám Páááťa přišel zvěstovat něco dětsky veledůležitého. Snad nám to ten dospělácký svět zase nezboří.

Páááťa měl hubu od krve. Nadšeně ukazoval novou štěrbinu v zubním seřadišti, zubní kartě, tedy, že mu chybí zub. Nějakým záhadným způsobem, ze kterého měl očividně radost, dostal z klapačky přední horní zoubek, co se mu již nějaký ten den kýval. Ven se mu ale dlouho nechtělo. Až nyní. Páááťa měl radost. Má teď sice klapačku jako skříňku na strašení zlobivých dětí, ale radovali jsme se s ním. Hned jsme vypadlý zoubek schovali pro Zoubkovou Vílu. Pak jsme se také sháněli po příběhu, jak se vybral zoubek z pusy ven?

“On se mi zakousl do rame!” dramaticky popisoval Marťa s očima dokořán. Tradičně v tom byl nevinně, protože ho Páááťa napadl. Marťa odvíjel nit příběhu, který kdybych nevěřil, že se před chvílí odehrál u nás v koupelně, šlo by o horor! “Já jsem pak ramenem trhl a on měl najednou zub venku. Ale on se mu už stejně kýval,” dopověděl Marťa. Jestli to takto půjde dál a Páááťa svou zálibu ve vytrhávání zubů nepoleví, asi mu v té chlebárně těch zubů moc nezbyde. Vypadá to, že bude mít brzy všechny zuby z huby!