23. 05. 2024 | PrímaKluk, náš druhoklouček Páááťa (5+ roku) vstoupil do místnosti jako hromádka smutku a žalu. Prý se mu nevěří!
Každý večer si Páááťa, jako každý správný chlapák, má vyčistit zuby. To, aby je měl pěkně čisťoučké a pan zubař se mohl věnovat někomu jinému. Obvykle si je čistíme společně, jak se okoupeme. Dnes ale Páááťa otočil pořadí, vysmejčil si ústní dutinu před sprchováním a hola hop, protože ho nikdo neviděl, že by si čistil zuby, nevěřilo se mu. Aby také, on toho tolik napovídá a navymýšlí si a a vůbec nedbá, že všichni viděli, jak to ve skutečnosti bylo.
“On mi nikdo nevěří,” natahoval náš nejmladší chlapák. Znělo to jako úpění prastaré kšandy, která vzpomíná na léta dávno minulá. Přitom Páááťa si dnes zuby skutečně čistil! Náhodou jsem si je s ním čistil zároveň. Mám to jasně před očima - Páááťa poletoval po koupelně a hned, jak měl v ústech dost napěněné pasty, ukazoval mi, jak pěkně umí pastovou pěnu vyplivovat. Nenechal se omezovat. Protože byla pasta s jahodovou příchutí, bylo v koupelně rázem jako v jahodárně. Páááťa si čištění zubů vážně užíval a řekl bych, že když ne jindy, tak dnes si ty své zoubky vyčistil pěkně. A tak jsem šel a tomu našemu Páááťovi jsem to před všemi ostatními dosvědčil, protože on si dnes zuby opravdu čistil!