První v bazénu!

V neděli, někdy kolem poloviny dubna, atakovaly denní teploty 25°C. Byl to další rádoby letní den v řadě. Neuvěřitelné a parádní zároveň. Ve stejnou dobu se náš zahradní bazén dal dohromady, skvěl se čistou vodou a zpod jeho zastřešení dýchal teplý a vlahý odér lákající ke koupání.

Hned tu byl Páááťa. Poletoval kolem jako první jarní motýl průzkumák. Letmým pohledem na vodu zhodnotil, že přišel čas koupání. Ve vteřině byl svlečený a ve druhé vteřině s indiánským pokřikem “U-ááá!” upaloval pro plovoucí pěnové štangle, které ho na vodě nadnáší a dávají mu plaveckou oporu. Bez meškání vstoupil po schodech do vody. Nezastavil se, přátelé, dokud neplaval. A tady jsem mu musel sklonit poklonu, protože voda měla jen 18°C. Tedy žádné vřídlo. Jsou lidé, které by něco takového stačilo zastavit už na schodech. Páááťa nic. Dychotal jako splašené čerpadlo až když plaval. Hned to otočil ke břehu a se spokojeností jemu vlastní vyběhl z vody, že už mu to pro dnešek stačí. Působivé! Letos byl první v bazénu!