Na koštěti

Musel jsem vzbudit obrovský zájem. Dokud jsem totiž s koštětem zametal, tedy věnoval se činnosti prospěšné, po všech směrech však zážitkově značně prosté, pohlížel na mne náš rodinný světovládce div ne s odporem. Jen co jsem se ale kolem prohnal srandovními poskoky s koštětem v mezinoží, hned tu byl neutuchající zájem!

Dle očekávání mi Marťa koště okamžitě uzmul. Z nejzazší paměti vytáhl výjev, ve kterém jsem před chvílí létal na koštěti, a začal se pokoušet o totéž. Orientaci a postavení koštěte nechal naprosto stranou. Jako vždy byl sklálopevně přesvědčen o tom, že koště bude létat, když on řekne a jak on řekne. Ach, až se ten náš syneček jednou doví, že i světovládci musí občas respektovat přírodní zákony a principy světa, asi to nerozdýchá.