23. 07. 2018 | VečerLeh a RánoVstal, náš syn Martin (2+ roku), vstával se svíčkami. V sousedství v tu chvíli zrovna vraždili dítě.
Na několikadenní rekreaci v haciendě Marťovy německé tety Andy si náš řapík osvojil několik obyčejů, které se staly jeho pravidelnou denní činností. Jakmile se ráno vstalo, vyběhlo se do zahrady. Na zahradním stole jsme si slavnostně zapálili tři svíčky a nasávali atmosféru nového dne rozloženi v zahradních lehátcích.
Ze sousedního obydlí se v tu dobu nesly zvuky a skřeky, které svou intenzitou, tedy hlasitostí, připomínaly právě probuzený, řádně uvřeštěný, deštný prales. Zvuky se překrývaly a vévodil jim ten, který nápadně připomínal rdoušené dítě v poslední smrtelné agónii. Buď mělo dítě tuze tuhý kořínek, nebo šlo o něco úplně jiného, protože scéna se odehrávala ráno co ráno po celou dobu našeho rekreačního pobytu. Stal se zvukovou kulisou, tedy křovím, našich ranních obyčejů.