Osmý den

50 angličáků denně zocelí každé tělo. Samozřejmě ne hned. Nejdříve člověk padne do propastné hlubiny, kde se utká se svým já. Pokud obstojí, plody vynaloženého úsilí na sebe nenechají dlouho čekat. Je na to třeba pevné vůle, takže žádný strach, není to pro všechny.

Jak jsem psal dříve, šestý den cvičení mi byla spousta věcí na světě uz docela volná. Mým denním posláním bylo přečkat do večera, odcvičit 50 opakování angličáků a jít spát. Chraň bůh, aby se do toho dostala nějaká další, libovolně bohulibá fyzická činnost! Člověk i bez toho drhl rypákem o zem, div nebrečel. Osmý den se najednou vše změnilo. Tělo mne přestalo bolet, zmizela únava, přibylo sil na veškerou bohulibou činnost a na dalších 50 angličáků jsem se začal těšit!

V měsíci březnu jsme s prima přáteli začali každý den dělat 50 angličáků. Děláme to jen tak. Pro sebe, pro radost, pro dobrý pocit a pro týmového ducha, kterého si tím pěstujeme. Je to parádní a neskonale intenzivní!

Se sportovní disciplínou a nápadem proangličákovat přišla Nikolova sestra Milka. S ohledem na množství angličáků, které dělá s náma bez ohledu, jak moc veliká žena je, lze hovořit o pokrevním poutu s Xenou, nestanula-li Milka Xeně předlohou!