25. 04. 2022 | FilmovýFanda a SledovalToBedlivě, náš proklouček Marťa (6+ roku), dostal za výtečný výkon u zápisu do školy za odměnu pozvání do kina.
Vyrazili jsme na filmové představení Ježek Sonic 2, tedy druhý díl. Byla to akcí našlapaná podívaná, ve které se děcko neztratí a rodič si přijde na své. Alespoň v mém případě to platilo. Marťa dění na plátně do posledního místa obsazeného kinosálu doslova hltal. Ve chvílích romantických rozhovorů hlavních hrdinů se mnou konzultoval technické vybavení kina, odkud jde paprsek světla filmu a podobně, hlubokých hodnot filmu zcela nedbaje.
S pocitem naprosté spokojenosti jsme kráčeli chodbou z kinosálu ven a těšili se z dobrého zážitku filmu Ježek Sonic 2, když tu se na mne Marťa otočil a říká:
“A teď, tati, půjdeme na toho druhého ježka Sonika, že?” Upřímně řečeno, byl to pro mne v první chvíli docela rébus. Na co se Marťa ptá mi došlo vzápětí. Jak ten náš šestiletý hoch slyšel v názvu filmu dvojku, jako Ježek Sonic 2, myslel, že také filmy budou dva. Naskytla se mi perfektní příležitost osvětlit dítěti princip pojmenovávání filmů, které mají pokračování.
“Tak to vůbec nevadí, půjdeme také třeba na trojku, a pak na čtyřku,” prohlásil Marťa jako důkaz, že vše pochopil, a kráčel se mnou chodbou kina za dalšími rodinnými dobrodružstvími.