07. 01. 2022 | Oprsk a VšeRaubíř, náš druhorozený syn Páááťa (2+ roku) neváhal a vyrazil s námi na každoroční oslavu narozenin rodinné příslušnice, jeho blízké vrstevnice, Elišky. Marťa ten den nemohl, protože na vše kašlal.
Oslava narozenin se konala v malebné herničce zuby nehty odolávající náporu dětí, rodičů a protiepidemických opatření. Navzdory této vražedné kombinaci si děti přišly na své a hernička se otřásala v základech.
Páááťa si v herničce nevedl vůbec špatně. Zdárně a odvážně obíhal jednotlivé atrakce průlezkové dráhy a nechával svůj dozorující dozor tak daleko za sebou, že jsem za ním vlál jako vlajka za formulí jedna. Bez zaváhání vlezl tu tam, či tam onam. To já občas váhal, jestli ho následovat, protože ne všechny průlezy byly v souladu s mými léty dřiny a odříkání pohybovými aktivitami kancelářské práce. Když se pak spřáhl s nově objevenou kamarádkou Verčou, byli ti dva pro mne nedostižnými.
V herničce se nám s Páááťou nesmírně líbilo. On běhal s Verčou a já rozpoutal kuličkovou bitvu se všemi ostatními dětmi. Jejich početní převaha mi nevadila, naopak. Obě strany věděly, na koho házet. A to byla ta část, kdy se hernička otřásala v základech.
Ale abychom nezapomněli na Elišku. Oslava narozenin v herničce se jí moc povedla. Uprostřed oslavy dokonce vystoupil místní kouzelník! To sice bylo pro Páááťu těžko pochopitelné, protože ten ještě nevstřebává ani skutečnost, natož kouzla a čáry, ale bylo to pěkné vystoupení. Jestli si Eliška zase na Páááťu za rok vzpomene tak, jak on si na ni v průběhu dovádění v herničce ani nevzpomněl, určitě zase rádi na oslavu narozenin Elišce přijdeme.