Cesta do školky

Každé ráno doprovázíme JehoVeličenstvo Marťu (4+ roku) na cestě do školky. Někdy Marťa skotačí a dovádí a předhání se s MaloPrdem Páááťou (1+ roku) v jízdě na odrážedle. Jindy Marťa vstane levou nohou, den je pak nalevačku, a do školky sice jde, ale spíše se nechá unášet událostmi, než aby obracel rotaci planety na druhou stranu, jak je obvykle zvykem.

Páááťa na druhou stranu vždy kráčí do Marťovy školky hrdě, majestátně a s nehynoucí vírou, že tam konečně bude moci zůstat také! Vždycky dveře, které se mu do školky zavřou před nosem, děsně opláče. 

Já vyloženě nejsem školkový typ. Posledně jsem měl vyzvednout Marťu a nikdo mi neřekl, která je to třída a ve kterém patře. Marťu jsem nakonec našel a vyrval ze spárů systému, to ano, ale neobešlo se to bez pozdvižení. Dnes jsem už věděl, která páčka, ale zase byla v Marťově třídě úplně cizí učitelka, kterou ani Marťa neznal. Když jsem se zeptal, jestli už třídu unesla a chce za děti výkupné, nebo je to teprve v procesu, naše oči se s neznámou učitelkou setkaly, pochopení už však nikoliv. Ať už to byl kdokoliv, nechal jsem jí tam Marťu, ať si ho zkusí unést. Však on ji obrátí na jinou víru. Hned zítra to cestou do školky zkontroluji!