24. 04. 2020 | HubaNaCucky a NaNervuVisíOko, náš prvopardál Marťa (4+ roku), jde do všeho pohlavě. Při pádu na držku to vlastně ani jinak nejde. Svým děckoRypáčkem málem vyoral statný keř v naší zahrádce!
V ústranní vzadu za meruňkou skví se nyní, takto zjara, trojice čerstvě ostříhaných keřů. Střihem zašpičatělé kůlečky větvoví, které zatím smutně ční k nebi a čekají, až obrostou, mají v této části zahrady docela klid. Nikdo sem nechodí. Až tedy na Marťu!
To by nebyl Marťa, aby do těchto nejzazších končin nenakráčel a přitom nezakopl. Skok vplavmo, tedy pohlavě, zakončil obličejem v šiku vztyčených kůlečků keře, přesněji toho, co z keře zbylo. Keř si to, samosebou, nenechal líbit a ihned útočníka píchal, dloubal do něj, rval z něj maso a jinak chudáka drásal. Byl to zápas jako s cirkulárkou - na všechny strany cosi létalo, těžko říci co to bylo. Marťa se vylámal z keře, přesněji z toho, co z něj zbylo, s obličejem, na kterém právě dokončily mačety krasobruslení. Sekance se táhly těsně nad okem a také pod bradou. Pohled na takovou ModlDržku dojímal a některé dokonce i děsil. Marťa sice vyhrál a přežil, ale dodnes v kuloárech rezonuje, že ho vyklepl keř!