Uhodl první hádanku

“Je to vysoko na nebi, je to kulaté a žluté a hřeje to. Co je to?” nasadil jsem na Marťu docela jednoduchou ale dost dobře podanou hádanku. Marťa se dlouho nerozmýšlel a vypálil na mne správnou odpověď. Sluníčko! O další hádání následně již neměl zájem. Zřejmě mu mé hádanky přijdou příliš trapné, přízemní a jednoduché.

Hádankami doma docela žijeme. Když se to vezme kolem a kolem, můj skvostný kvítek, žena a panovnice Táňa, je pro mne jedna velikánská hádanka. Ale to platí vesměs pro všechny manželské svazky odnepaměti. Netřeba to více studovat, ani měnit. Esem na zadávání hádanek u nás doma je ale náš malý Martin. Inspiraci si bere z webu raubir.cz, který jsem pro něj a pro jeho mladšího brášku vytvořil. Krátce slovy popíše cosi, co může být zároveň ryba, nosorožeč či parní válec a s neskrývaným nadšením zahlásí: “Co je to?” Marně pak na něj chrlíme odpovědi. Rušíme ho přitom při bádání, co vlastně zvolí jako správnou odpověď...