Lezec

Schopnost zavěšení a visu se u Marti projevuje téměř vždy a v každém prostředí. Dá-li se na něco zavěsit, a tato domněnka je podložena technologickými předpoklady visátka, tedy, že se na danou věc zavěsit lze, Marťa v mžiku visí! Kde se dá viset, může se jít i houpat. Pochopitelně to Marťa ihned testuje.

Mistrovským kouskem Marťova visu byl výlez na patrovou postel u babičky na Jižní Moravě v Hodoníně. Naše letitá velkopostel s manželským dovádištěm dole a osiřelou pryčnou nahoře pamatuje kde co, ale tak, jak ji zdolal náš Marťa, to bylo nové! Marťa se nejdříve zavěsil za zábradlí horní pryčny. Příjemně ho potěšilo, že byla konstrukce postele bez výhrad i vůči jeho pohoupání. Prostě, dobře utažená železná postel potěší nejednoho dovádníka. Protože bylo železné zábradlí horního lože nápadně podobné průlezkám, které zná Marťa z pískoviště, bylo nabíledni, že po něm vyleze až nahoru. A to se stalo! A několikrát! Marťa je totiž lezec!