Už také brebentí


11. 09. 2019 | SuperCek a SemTamŽvátl, náš druhorozený syn Páááťa (0+ roku), začíná brebentit. To je takové to zvukové drmolení a vysvětlování dětských zážitků jazykem, kterému my dospělí už, nebo ještě nerozumíme.

Tématem příliš neuchvátí, podáním však ano! Když si Páááťa všiml, že můj zájem o jeho přednes upadá, neváhal mi vrazit prstíky do tváře a v ní pak do nejrůznějších otvorů jako třeba oko nebo nos. Páááťa je sice malinkatý človíček, ale řeknu vám, když chytne za nerv a zmáčkne ho, bohatě to stačí. Člověk má najednou myšlenky jen a jen pro Páááťu a ten pak pokračuje v započatém proslovu.


Dneska mi Páááťa vyprávěl o hradu, o kterém se mu v noci zdálo. Musel být velikananánský hrad! Páááťa totiž rozhodil rukama do stran tak daleko, že to muselo znamenat nejmíň od nevidím do nevidím. Takový to byl hrad! V tom hradě nejspíš zapíchl draka, co hrad a město pod ním soužil. Musela to být brnkačka, protože si nacpal ruku do pusinky a žvatlal spokojeně o tom, že pak dostal princeznu, půl království, nejlepšího koně, a že stejně nevěděl, co s tím vším dělat, tak to vrátil a jel do jiného království. Poznal jsem to podle toho, že zase ukazoval, jak byl ten další hrad veliký. Muselo jít o nějaké druhořadé království, už na první rozhození paží byl hrad o poznání menší. A Páááťa u toho brebentil a brebentil a popisoval mi každou komnatu a každé páže, že si tam nemyli uši a tak. Brebentil dobře a očividně i rád!

K provozování tohoto webu jsou využívány takzvaná cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíš se způsobem, jakým je s cookies nakládáno. Další informace.