Ruka v gipsu

Byl to jeho pověstný prstík průzkumák, co mu opuchl jako prase. Jde o ukazováček pravé ruky, který Marťa s oblibou používá jako šperhátko, vpichovátko, zapichovátko, osahávátko. Prostě je to prstík průzkumák, který jde všude první a všechno zjistí. Ošetřující lékařka ztěží nacházela vysvětlení a přikláněla se k variantě, že muselo Marťu něco píchnout, například v průběhu naší podvečerní procházky předchozího dne. Marťa sebou škrábl do trávy, když spadl z odrážedla. Chodíme na cyklokrosovou dráhu v lese a ještě nemá všechna ta stanoviště plně pod kontrolou. Asi tam v trávě ležel nějaký hmyzák, a když na něj Marťa nalehl, nelenil a bodl.

Marťa se vrátil od lékaře s vítězoslavným výrazem ve tváři. Řehnil se na všechny strany a jistě by rozdával i podpisy fanouškům, jen kdyby neměl pravou ruku celou zafačovanou! Koule obvazu vypadala jako spravovátko na trojnásobnou zlomeninu s nepřímým zaškrcením tepny. Nejeden pozorovatel z toho neměl dobrý pocit po těle, když to viděl. Marťa si s tím hlavu nelámal. Celý den se s ovázanou rukou vystavoval jako motokrosový závodník s trofejí za první místo. Druhý den si při práci se mnou v zahradě trofej umazal. Když si toho všiml, jal se obvazu zbavovat jako kdyby šlo o největší rodovou poskvrnu na celém světě, která na jeho tělíčko rozhodně nepatří. Bylo to dobře zavázané, takže s tím škubal a lomcoval jako hladový gepard s dřevěnou sochou tučné gazely. By to tanec, to vám řeknu. Obvazy chvíli vzdorovaly, ale bylo už od začátku jasné, že nemají šanci. A tak Marťa poprvé zažil něco hodně podobného tomu, když je ruka v gipsu.