Třikrát třetí narozeniny

Oslava se dle tradice konala na zahradě za naší haciendou. Výbava zahrady, květinové záhony, dětské prolézačky a pískoviště byly brány útokem. Při fotbale létal nejen balón a děcka, ale i tulipány, šalvěj a krokusy. Stačilo, aby útočníkovi zalétl míč do flóry kolem sportovního plácku a zahradník mohl začít psát nové kapitoly kroniky zahrady. Zvláště pak, co kde míval a měl a kde by co bude a mohlo být.

Za všechny obdržené dárky, které Marťa strašně rád rozbaluje, patří kamarádům neskonalý dík. Předmět, který se vepsal do dějin narozenin, bylo administrační razítko s nápisem Martin. Marťovi se nesmírně líbilo, že razítkem může zkrášlovat úplně všechny povrchy bez ohledu na jejich svislou či vodorovnou orientaci. Alfa samec rodu mu v nestřeženém okamžiku šupl jeden otisk na čelo, aby se vědělo, kdo je kdo. Od té chvíle bylo razítko zabaveno a Marťa ho dostane až dostane rozum on nebo ten alfa samec, říkala mamka Táňa.

Marťa slavil své třetí narozeniny potřetí. Zasloužilo se o to několik přidružených událostí. Tak předně se Marťovi narodil bráška Páááťa, který potřeboval šest neděl na aklimatizaci a usazení v novém působišti. V té době k nám moc návštěv nemohlo. Marťovy narozeniny byly přesně uprostřed tohoto období. Oslava se tedy přesunula z března na začátek dubna. Přesto však Marťa oslavil narozeniny ve školce. Při této příležitosti přinesenými sladkosti srovnal, smazal a nasměroval na cestu zapomění všechny své prohřešky, svízele a trable, pro které je ve školce vyhlášeným rošťákem, raubířem a mistrem na lumpárny. Úžasnou oslavu si stejný den vychutnal doma v úzkém rodinném kruhu, kde rodinné duo složené z mého skvostného kvítku, ženy a panovnice Táni a mne, pělo na vyžádání narozeninovou píseň do alelujá, tedy pořád dokola. Marťa se písně Hodně štěstí zdraví, nemohl nabažit. A třetí oslava byla ta zahradní. A že byla!

Oproti minulému roku, rodina od kámoše Petera trefila správný termín a tedy nechystala se k nám o víkendu, kdy jsme nic neslavili. To byl dobrý výkon, protože jedině tak jsme se sešli. Zatímco loni bratranec Jirka jel na oslavu na úplně jiné místo, myslím, že jel na zámeček, kde jsme s Táňou vstoupili do svazku manželského, a přijel se zpožděním hned, jak na to přišel, tak letos nepřijel vůbec. Slíbil ale, že se polepší. Ostatní skalní členové oslavné party přijeli v plném počtu. Patří jim za to Marťův dík!

Marťa si oslav svých narozenin užíval. Proháněl návštěvníky na všech zahradních atrakcích, které má ve své moci. Největší oblibě se těšila skákací trampolína. Komorní zákoutí na pískovišti hostilo dvě oduševnělé duše: Elišku a Marťu. Zatímco na trampolíně si všichni div neskákali po hlavách, o jediný eska-mortále, tedy z pohledu bezpečnosti o nebezpečný počin, se pokusil pouze Marťa. Se svou tříkolkou, kterou nemá nijak zvlášť pod kontrolou ani v přirozených podmínkách, vystoupal na klouzačku a hodlal ji na tříkloce sjet! Do jisté míry se mu to dokonce podařilo, ale naštěstí z toho nebyl nadšen natolik, aby to potřeboval opakovat. Myslím, že i toto, mimo vše ostatní tomu podobné, se podepíše na možnosti pořádání oslav Marťových narozenin i příští rok!