Čelně do nitra země

Největší sólista týmových hrátek a dovádění na dětském hřišti, náš prvorozený syn Martin (2+ roku), zamířil do středu Země. Čelně!

Vyhlášení raubíři naší ulice, smečka hádankuchtivých urputníků ze sousedního stavení, skákali z vyvýšeniny průlezky. Hned tu byl Marťa a hop a hop, skákal s nimi. Na fyzické dispozice a rozdíly mezi jím samotným a staršími dětmi nebral žádného ohledu. Klidně stoupal pro seskok výš a výš jako ostatní.

A tak přišlo, co muselo. Marťa si nabil fifák! Při doskoku se převážil dopředu a zasekl se do štěrku dopadiště jako dřevorubecká sekera do pařezu. Tuf! Děba jako prase. Země se zachvěla otřesem seismické vlny a vepsala se do křivek grafů zemělogů. Marťovi se na čele udělalo bebí ve tvaru amerického státu Utah.