23. 01. 2019 | Rozmrzelost našeho kralevice, NáladovníkaStřídavého a MrzoutaRozvinutého, synoslava Martina (2+ roku), je poslední dobou značná. Sám Umrzelec k tomu zaujímá svůj vlastní postoj.
Ufňáganost a odpor k čemukoliv je poslední dobou u Marti nejen v pokročilém stádiu evoluce, ale i zcela zbytečný. Marťa odmítá spolupracovat při činnostech jako je třeba umývání rukou, oblékání, když se jde ven či vyslékání, když se přijde zvenčí. Jde o činnosti neokecatelné, tedy nutné a nelze je ničím nahradit. Přesto je jeho odpor značný až zarputilý, zvláště pak permanentní. To znamená, že vůbec nezáleží na tom, co za kratochvíli ho čeká po umytí rukou, oblečení či vyslečení. Prostě z principu néé a néé, hué a fňuk, prostě prudí ten náš kluk!
Jenomže se, hošánek kdesi z galaxie, kde se nemusí poslouchat, přepočítal. Když se myjí ruce, jde se ven a opačně, tedy domů, trpělivým hlasem jako pilíř rodu a mocenskou převahou alfa samce navádím Marťu jako loutku a tu mu umyji ruce, tam ho obleču na ven a tu tady jej vysleču z oteplovaček, aby nám v teple domova nedosáhl sto stupňů a nevyvřel. Poděkování se, pochopitelně, nikdy nedočkám. Naopak. Marťa mi žaluje těmi svými žalozpěvy, že to sice bere, že se musí poslouchat a nějaký ten řád, že se musí dodržovat, ale že se mu to zrovna nehodí. Že se mu to nebude hodit letos vůbec a jestli by se to všechno mohlo odsunout na příští rok, nejlépe pak na nikdy. Zaujal k té poslušnosti a disciplíně dost jasný postoj a jeho děckoOdpor bude třeba nějak nenápadně zlomit.