Pod (veliký) stan

Dlouholeté přátelství našeho rodu s rodem Kaiserů brzy vyústí ve víkendové stanováním v jednom českém kempu. S nápadem vyrazit s rodinou pod stan jsme přišli s Radimem, afla samcem spřáteleného rodu, když nám naše chotě zrušily plány na ryze pánskou jízdu. Měli jsme v plánu víkendové toulání po lesích, bez rodu a žen, bez další výbavy, jen s tím, co budeme mít po kapsách. Chlap potřebuje volnost. Naše ženy si to nemyslí. Z nějakého důvodu si to nemyslí snad žádná žena! A tak se zrodil nápad jet stanovat. Přivést ženu do přírody přece nemůže být zase taková pohroma.

Události nabraly rychlého spádu a byly plné nejrůznějších dojmů. Radim zakoupil v Lídlu stan. Nepopírám, že mi něco mohlo ujít, když jsem nabyl dojmu, že se do něj se svým rodem nevejde. Hořím zvědavostí, jestli to bude pravda! Když jsem doma představil podobně veliký stan, který mám ze svých cestovatelských let, nabyl jsem dalšího dojmu a to, že já budu muset koupit nejmíň hangár, aby byla moje ženuška, skvostný kvítek, žena a panovnice Táňa, s velikostí našeho stanu spokojena. Objednal jsem tedy v DECATHLONU cosi, pod co by se vešla půlka Čech. Jmenuje se to rodinný stan a při troše dobré vůle se v předsíni může postavit slon na zadní! Je to stavba, která je spíše základním stavebním kamanem stanové osady, než objektem, který se jen tak někam vetře a vtěsná. Já vám tak hořím nedočkavostí, jak to naše víkendové stanování dopadne, že by to ani hasič neuhasil!