Druhé narozeniny

V rodové haciendě se sešli všichni Marťovi povinní kamaradi a kamarádky. Je to tlupa potomstva našich nejlepších rodinných přátel. Sezvali jsme je s mým skvostným kvítkem, ženou a panovnicí Táňou, letos úplně všechny s tím, že tradičně někdo těsně před konáním akce odpadne, odřekne a nepřijde. Přišli všichni. Bylo nás jako na malé svatbě!

V neděli bylo nejkrásnější počasí, co letos zatím bylo. Slunce vysoko na obloze a denní teplota zespodu olizovala rysku 15°C! Nevídané! Více štěstí jsme si snad ani nemohli přát! Zahrada naší haciendy praskala ve svých kapacitních švech. Dovádějící dítka ji brala útokem, ženy utvořily debatní kroužky a my chlapi hleděli udržet žár v zahradním grilu a pivo v ruce. Svět neměl chybu!

Mezi tím vším proplouval oslavenec, Marťa Dobyvatel Neskonalý, jakoby mu všechno patřilo a všechno měl na povel. K zábavným atrakcím na zahradě, jako například klouzačce, se přibližoval zásadně tak, že byl hned na řadě, ať bylo u klouzačky plno nebo prázdno! Na to, jak to dělal, nikdo nepřišel. O protekci nemohla být řeč, neboť děti mezi sebou chovaly dostatečnou nevraživost a konkrétně na klouzačce si přistávaly klidně i na hlavě, když se někdo zdržel, opozdil, nebo zavazel.

Přestože nebylo ze zahrady jediného východu, byl to právě oslavenec, kterého jsme v průběhu oslavy dvakrát hledali! Nejdříve zcela ostudně setřásl samozvaného hlídače, strejdu Jirku. Pak pláchl dokonce vlastní mamince! To už byl docela výkon! Pokaždé jsme jej našli v jeho obvyklých skrýších pod cypřišem nebo v předdomí ve vykopaném okopu pro tank, který tady zbyl z mých včerejších výkopových pracích. Marťa se nesnažil ani tak ukrýt, jako spíše pokračovat v jeho osobních zájmech a činnostech, na které je v životě zvyklý. K těm nikoho nepotřebuje, ty nesdílí a publikum odmítá.

Zcela jinak na tom v tom nedělním shonu byli povinní kamarádi našeho veličenstva. Nejenže překypovali potřebou družnosti, navíc do sebe naráželi a šťouchali a jinak se popichovali. Vládci nové Marťovy zahradní klouzačky byly Nikča, Áňa a Majda - do jednoho samá holka! Panejo, jak ty skákaly do skluzu, nad tím zůstával rozum stát. Sice neměly na klouzání našeho Marti, který jezdil dolů zásadně hlavou napřed, ale i tak si vedly velmi dobře! Králem pošťuchování byli Daník s Ondrou. Lumpárny měl na svědomí zejména malý Ondra. Chudák za to ani moc nemůže, ale ony mu ty čertoviny vyloženě koukají z očí. Malá Eliška se s nikým příliš nepošťuchovala, obešla si atrakce a neviditelnými strunkami, kterými nás, dospělé, ovládá jako loutkové figurky, si navedla svou obsluhu a už byla na pískovišti, v houpčce a všude jinde. Ta holka, jako, dost umí! Centrum dožadované spravedlnosti a nápravovým exekutorem byl David. Nenechal si nic líbit a vždy nastolil pořádek. Stranou nezůstával stát ani Kryštof. Indoorové aktivity si vzal na starost v haciendě zašitý malý Vojta. Marťa je tu měl pěkně pohromadě úplně všechy. Co víc si mohl přát!

Sfoukávání svíček na dortu, který letos zdobila Marťova oblíbená mašinka Tomáš, dostalo oslavence do lehu na břiše. Nejspíš neunesl pozornost všech přítomných, která se na něj v jeden okamžik upřela. Marťa je zlaťák. Když se znovu zvedl, dál proplouval životem a vychtunával si jeho plodů a také toho, že se přede dvěma lety narodil právě nám!

Perličkou neděle byl příjezd Andrei, starší sestry Táni. Andrea se přihnala ze zahraničí a po šestihodinové jízdě zjistila, že sice veze dárky a všechny ty cerepetičky na oslavu, ze kterých měl Marťa velikou radost, ale kufr s osobními věcmi, toaletou a náhradním oblečením nechala doma na chodbě! Sebekriticky se proklela, hluboce sklonila svou kučeravou hlavu a v průběhu oslavy dávala velikánský pozor, aby si své jediné ošacení někde neumazala. Při focení opakovaně sundavala a navlékala své jediné hadříky, aby budila dojem, že si toho naopak přivezla hodně. Máme to v rodině samé eso, co?

Všem (povinným) kamarádům našeho Marti děkujeme za to, že se zastavili, aby spolu s námi oslavili velký den zatím ještě malého muže. Ty, kterým Marťa zatím ještě z nedostatku pochopení, vytrhl dárek z ruky a více se o nějakou gratulaci nestaral, dodatečně žádáme o pochopení. Ten, komu se u nás v neděli líbilo, ať se staví zase za rok. Je dost možné, že budeme slavit zas! Dáme vědět.