Šestý den

Trpím jako kůň. Angličák je cvičební sestava skládající se ze dřepu, kliku, dřepu a výskoku. Nejde o žádnou olympijskou disciplínu, tedy nic světoborného, přesto když toho člověk dělá 50 denně pár dnů v řadě, brzy si připadá jako kus pekelně bolavého, světem opomenutého masa.

Než jsme s kámošem Nikolou a jeho přáteli začali angličáky dělat, měl jsem pocit, že mám nesprávné držení těla a při sezení u počítače se hrbím. Po šestém dnu cvičení je mi něco takového úplně jedno. Svět se mi zúžil na základní životní potřeby jako je příjmání potravy a spánek. Jakýkoliv další pohyb se stal životním riskem, manželské povinnosti sebevraždou. Trpělivě a s dychtivým očekáváním vyhlížím den, kdy se mé tělo uvolí, na fyzickou zátěž si zvykne a přestane mne bolet.

Se sportovní disciplínou a nápadem proangličákovat přišla Nikolova sestra Milka. S ohledem na množství angličáků, které dělá s náma bez ohledu, jak moc veliká žena je, lze hovořit o pokrevním poutu s Xenou, nestanula-li Milka Xeně předlohou!